Dominik
Valeček.cz
...
Jak jsem se naučil angličtinu za 7 dní
publikováno: 2019-12-06

Hned na rovinu musím přiznat, že nadpis je trochu zavádějící, totiž angličtinu používám dnes a denně, ale spíš jen ve formě čtení, či poslechu. Komunikace v angličtině u mě vázne. Bohužel, abych měl vůbec šanci se dostat ke státnicím, tak jsem musel složit angličtinu a měl jsem na výběr dvě možnosti, jak jí splnit.

První možností bylo složit školní zkoušku, která byla zaměřena především na slovní zásobu především pro biology. To by znamenalo rozšířit slovní zásobu okolo jednoho tisíce slovíček. Ke všemu tyto slovíčka by mi byla v budoucnu převážně k ničemu, protože bych se s nimi nesetkal a kdyby, tak jen vzácně. Upřímně, kdo by se chtěl učit dobrovolně něco, co v životě nepoužije? A především zde bych byl znevýhodněn počtem pokusů, který by mě mohl stát roky studia vyhazovem.

Druhou možností bylo udělat test TOEIC, který je zaměřený především na byznys. Tudíž opět jako v předešlém případě by to znamenalo se naučit také kolem 1000 slovíček, která by mi byla většinově opět k ničemu. Nevýhodou tohoto testu je, že se musí platit a výhodou, že bych měl neomezený počet pokusů.

Z těchto dvou možností jsem si zvolil druhou možnost TOEIC, a to především právě kvůli větší pravděpodobnosti použití slovíček, která již znám a neomezeným počtem pokusů. Tento test se skládal ze dvou částí. A to Listening (poslech) a Reading (čtení). Kdo mě zná, tak ví, že na čtení a psaní nejsem rychlý a delší dobu mi to trvá pochopit, vyhodnotit a rozhodnout se. Další problém je v tom, že obě části jsou asi na hodinu, a to v kuse, kde se odpovídá na 200 otázek. To asi každý z vás musí přiznat, že to je na hlavu a docela masakr.

Přes léto jsem se sem tam o volném čase na nějakou tu gramatiku podíval, ale to spíš jen ve volném čase a při chuti. Angličtinu jsem tak vstřebával převážně pasivně, a to především díky Youtube a filmům. Je to trochu záhada, jak jsem se naučil porozumět anglickým rozhovorům ve filmech, rádiu a videích na Youtube. Vzpomínám si, že mé první rozhodnutí sledovat videa v angličtině padlo ve třetím ročníku na střední škole a abych byl upřímný, do té doby jsem angličtinu neuměl téměř vůbec. Zní to možná směšně, ale vzpomínám si, že jsem třeba nevěděl, co je za slovíčko „with“, a jak jsem jej musel hledat ve slovníku. Na co jsem začal koukat jako první? No od mládí mám rád seriál The Fresh Prince, kde hraje Will Smith. A upřímně bych řekl, že v češtině je velmi dobře nadabovaný, bohužel ale je zde občas nějaká scéna, kde se pouští umělý smích a v češtině tam nic vtipného nebylo a vrtalo mi hlavou proč. A to bylo hlavním důvodem, proč jsem se do toho pustil. A to takovým způsobem, že jsem si každý díl pouštěl dvakrát, poprvé jsem pozastavoval video větu za větou a snažil jsem se naučit co nejvíc slovíček jsem mohl a pak jsem si jej pustil ještě jednou a bez pauzy. Tímto způsobem jsem to vydržel asi do sedmého dílu. Pak jsem zkusil volnější způsob a to takový, že jsem se snažil odvodit část scény s pomocí slovíček, které jsem znal a pak si zpětně tu část pustit a zjistit, jak moc jsem se trefil a část, kterou jsem nepochopil jsem se snažil vyluštit. Také se mi velmi líbila Britská angličtina „posh english“. A tak jsem začal sledovat na Youtube Jade Joddle, která se věnovala na jejím kanále právě učení přízvuku. Takhle jsem se tedy naučil rozumět angličtině z poslechu.

Teď ale zpátky k těm sedmi dnům. Totiž to je sedm dnů před zkouškou, kdy jsem se vzdal veškerého pohodlí a doslova jsem byl zalezlý celých 7 dní na koleji a drtil jsem se gramatiku, protože jsem si byl vědom toho, že mojí silnou stránkou je sice poslech, ale potřeboval jsem nahrát také nějaké body ve druhé čtecí části. V kuse jsem si pouštěl několik testů, ale výsledky byly pořád stejné. Poté jsem našel na Youtube kanál, kde se právě na tyto testy zaměřovali. Naučil jsem se díky tomu odpovídat na určitou část testu bez nutnosti znalosti slovíček, a to jen díky zdravému rozumu a znalosti, jakou koncovku potřebuji hledat.

Když nadešel den, kdy probíhala zkouška a dostal jsem test, tak jsem si u poslechu říkal, že jsem asi úplně blbý, protože mi to šlo nějak podezřele lehce. U druhé části jsem ale zjistil, že to, na co jsem se učil v testu pozměnili a minimalizovali. Sedm dní v háji? Ke všemu na výsledky jsem musel čekat 14 dní. Ano, opravdu čtrnáct dlouhých dní jsem musel čekat, na výsledky. Když jsem konečně dostal výsledky, tak jsem nevěřil svým očím. Totiž poslechovou část jsem splnil na 80-90%, což je zhruba na úrovni C2 a jak se dalo předpokládat pokazila mi to již zmíněná druhá část, kde jsem dostal body na úrovni B1, ale nutno podotknout, že jsem víc jak 25 otázek u druhé části nestihl a jsem přesvědčený, že kdybych měl na tuto část delší čas, tak bych určitě získal víc bodů. Ale asi by mě to stálo hodně času, protože zbytek otázek bylo hledání v dlouhých článcích pointy a to se vážně nedá. To, že výsledky dopadly stejně, jako předpoklad, tedy že poslech mám lepší, mě nezaráží. Spíš mě zaráží, jak výrazný rozdíl to je. No a co? Hlavní je, že to mám, nebo se pletu?


Co vy a angličtina?

Máte podobné problémy jako já?

Díky za případné komentáře a za podporu.


Dominik Valeček



2019-12-06 19:08:40
anonym: Lucka Stefani
Asi úplně nesouhlasím s tím, že do TOEICu bylo třeba naučit se 1000 slovíček, které jsou k ničemu. Byla jsem na jedné přednášce ohledně toho testu (asi něco jako tebou zmiňované videa na YT) a tím to haslo. A jo, s angličtinou jsem začala jen o chvíli dřív než ty, hodně mi pomohlo zahraničí, ale i tak gramatiku jsem nějak neřešila. Vyšlo to oběma, tak super :) Vzhůru na státnice a bakalářku :)
2019-12-06 23:03:50
admin: Dominik Valeček
No já jsem našel někde slovní zásobu TOEIC a ta má 1000 slovíček a pak i když jsem dělal ty testy, tak jsem narazil na slovíčka, která jsem v životě neviděl a ani v češtině bych je snad nikdy nepoužil. Jako angličtinu jsem v dětství měl, ale nebavilo mě to a ani jsem tak nějak neviděl smysl. :) Ale opravdu jsem byl na střední na tom tak bídně s angličtinou.